Záhorovice - Orel Uherský Brod 3:2 (1:0)
V pátém kole zavítal na náš trávník silný a letos velmi
dobře hrající soupeř z Uherského Brodu, jehož kádr tvoří zkušení
harcovníci protřelí mnoha vysokými soutěžemi.
Domácí nastoupili v sestavě:
Janíček - Gřunděl, Polanský, Krč, Dvořák - Šust,
Bahritsevitch, Michalčík, Jál - Klesnil, Šabršula.
Na střídání: David Ondrušek, Josef Přerovský, Tomáš Kročil
Zpočátku se zápas odehrával mezi oběma šestnáctkami, a to
bez vážnějších šancí na obou stranách. Jako první se osmělili domácí, bohužel
však neuspěli. Hostům, zvyklým na „letiště na orláku\" dělalo naše malé hřiště
znatelné problémy. Stěžovali si rovněž, že tráva je příliš hustá a vysoká.
Ještě, že je nenapadlo podat stížnost, že míč je příliš kulatý. Jednu z mála
příležitostí proměnili domácí hráči. Viktor Šabršula po standardní situaci
nedal hostujícímu brankaři žádnou šanci zakročit.
Téměř vzápětí mohl vyrovnat nejnebezpečnější hráč hostů
Pavel Šenkeřík. Naštěstí pro domácí se rozhodl, že sám na malém vápně donese
míč za brankovou čáru prsama. Ovšem se trochu přepočítal a Petr Janíček míč v pohodě
lapil. Další jeho šanci vychytal Petr skvělým zákrokem, a tak se šlo do kabin
za vedení domácích.
Do druhé části vtrhli hosté jako uragán. Výborně kombinovali
a domácí se urputně bránili, často za cenu osvobozujících odkopů do autu.
Sergej si mohl krk vykroutit, jak přes něj létaly vysoké míče z domácí obrany.
Hosté čím dál více zatápěli pod kotlem a vyrovnání viselo na vlásku. Co se jim
nedařilo ze hry, \"pomohl\" rozhodčí. Bohužel i s navijákem spolkl hereckou
etudu Pavla Šenkeříka ve vápně domácích a sám postižený z pokutového kopu
vyrovnal. Od té doby se paradoxně hra poněkud vyrovnala. Vše podstatné se pak
stalo až v posledních deseti minutách hry. Nejprve si jeden z hostujících
hráčů řekl o nominaci do volejbalové reprezentace ČR a sudímu tak nezbylo nic
jiného, než odpískat penaltu. Sergej jako exekutor nezaváhal a poslal domácí do
vedení.
To hosty opět nakoplo a začali útočit. Ovšem Richard
Michalčík využil váhavosti hostující obrany, od půlky jim upláchl, jako kdyby
míč ukradl, povodil brankáře jako slepého koně a nezadržitelně do prázdné
branky skóroval. 3:1.
Hosté se stále více tlačili do šestnáctky domácích, kde
padali jako hrušky. Ovšem rozhodčí jim tentokráte na špek neskočil. Až pár
minut před koncem si to hostující útočník namířil mezi tři domácí hráče a
snažil se proniknout do vápna. Zde mu však nekompromisní stopku vystavil
Polanský. A pískala se po zásluze penalta. Hostující Řihák nezaváhal a snížil
na 3:2.
Do konce utkání fungovaly obě obrany bez chyby a tak se
skóre neměnilo. Hosté odcházeli ze hřiště znatelně zklamání. Evidentně si
přijeli pro tři body a byli rozmrzelí, že jim dobře soudcující rozhodčí nepískl
více penalt.