Záhorovice - Podolí 2:1 (1:0)

V sedmém kole přivítali fotbalisté Záhorovic na svém hřišti velmi silného protivníka a aspiranta postupu, tým z Podolí. I vzhledem ke skutečnosti, že domácí na Podolí umí zahrát (v posledních 4 zápasech, 4 výhry), byla konfrontace dvou týmů ze špičky tabulky velmi zajímavá.

Domácí nastoupili v sestavě:

Andrlík – Šust, Janíček, Polanský, Gřunděl – Bahritsevitch, Michalčík, Krč, Jál – Klesnil, Šabršula.

Na střídání byli připraveni: David Ondrušek, Petr Dvořák, Tomáš Kročil

Je nutno říci, že utkání začalo pro hosty šokem. Hned v úvodních minutách se dostali domácí do vedení. Po dlouhém autu se v šestnáctce hostí nejlépe orientoval Viktor Šabršula, který se lehce zbavil svého strážce a nedal výbornému (což ostatně potvrdil i v dalších fázích utkání) hostujícímu brankáři šanci. To byla pro hosty studená sprcha. Vůbec se nedostávali do hry. S jejich útočnými pokusy si s úspěchem poradila domácí obrana a tak se místo hraní fotbalu věnovali nadávkám a diskuzím s rozhodčím. Což pan soudce nesl nelibě a taky je náležitě ocenil žlutými kartami. I když byl fotbal poměrně dynamický se slušnou kombinací, šancí, alespoň v první půli, bylo velmi málo.

Ve druhé půli zpočátku pokračoval stejný obraz hry jako v té první. Zejména na straně hostů přibývalo žlutých karet. Ale pohříchu i šancí, která však většinou velmi spolehlivě lapil Tomáš Andrlík. Asi zlomovým okamžikem zápasu byla neproměněná šance nejlepšího hostujícího útočníka, který se naštěstí pro domácí, sám před Tomášem ukvapil a z hranice šestnáctky vysoko přestřelil. Tato situace měla karetní dohru na obou stranách, přičemž hostující hráč č.5 dostal od sudího velmi ostré slovní varování (neboť již jednu žlutou kartu měl). To mu však nestačilo, asi někam spěchal a potřeboval se jít osprchovat dříve, a tak ani ne o dvě minuty později zkosil Viktora Šabršulu, po zásluze dostal druhou žlutou a poroučel se pod sprchu (třeba mu pomohla zchladit hlavu).

Od té chvíle se do šancí začali dostávat i domácí, zejména střídající Petr Dvořák. Žel dlouho zůstávaly nevyužity. Až se Richardu Michalčíkovi povedla utěšená střela a bylo vymalováno 2:0.

Tato branka však měla neblahý vliv na chování domácích hráčů, kteří jakoby bezstarostí, přestali aktivně bránit. To se jim chvíli před koncem vymstilo, kdy hostující hráč přešel přes 5 domácích a než Tomáš stihl zvednout ruce, byl míč v síti 2:1.

Do konce utkání se však již skóre neměnilo a domácí tak získali zasloužené tři body.