První škola v Záhorovicích, o které se dochovaly písemné záznamy, byla škola při sboru Jednoty bratrské. O její existenci svědčí i to, že při kopání základů na stavbu první školy se přišlo na staré, šedesát centimetrů široké základy, pevně stavěné na vápennou maltu.
Tyto školy byly založeny v XV. století i v Komni a Bojkovicích. Po třicetileté válce toto hnutí zaniká a spolu s ním i školy. Poddaní jsou nuceni přijímat víru, kterou vyznává vrchnost. V tomto období nastává velký úpadek školství v našich zemích.
V osmdesátých letech XVII. století vzniká malá škola v Nezdenicích, kterou navštěvují i děti z naší obce. Teprve reformou z roku 1774 zavedla Marie Terezie povinnou školní docházku dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Z původní farní školy vzniká touto státní reformou škola jednotřídní a od roku 1859 dvojtřídní škola triviální. Obsahem vyučování bylo trivium - to znamenalo, že se v té době učily jen tři základní předměty a to čtení, psaní a počítání. Ideologickou a mravní výchovu obstarávalo náboženství. K této triviální škole byla přiškolena i obec Záhorovice.
V důsledku stávajících poměrů v rodinách, kde bylo mnoho dětí, nedostatek peněz, vhodného oblečení a obutí, bylo nutností pomáhat při polních pracích a pro i přes povinnou školní docházku mnoho záhorovských dětí školu navštěvovalo nepravidelně. Říšský zákon ze dne 14. května 1869 zavedl školy obecné pod státním dozorem. Školní docházka byla povinná pro všechny děti od šesti do čtrnácti let. Školní výuka byla osmiletá. Byly zřízeny pětitřídní obecné a tříleté měšťanské školy a zavedeny nové učební předměty : zeměpis, dějepis, přírodopis, silozpyt, později také kreslení, tělocvik a ženské ruční práce.
Stav a úroveň vzdělanosti záhorovských dětí byla na velmi nízké úrovni a tak obecní zastupitelé rozhodli o zřízení obecní školy v Záhorovicích. Z jednání o výstavbě školy v obci je tento zápis: "Až do roku 1872 nebylo v Záhorovicích školy žádné. Valný počet dítek nepožíval vyučování školního takřka žádného, neb škola do níž choditi měly, půl hodiny cesty vzdálené obci Nezdenicích se nacházela, takže mnohý rok, když zima tuhá byla, sotva které dítko školu spatřilo, že času jarního a letního z rodičů na školu ani nepomyslil netřeba zmiňovati se. Duševní zatemnělost tato byla ale již byla pádu svého". Počátkem roku 1870 byl položen základní kámen k zahájení stavby dvojtřídní školní budovy. Budova stála na místě bývalého obchodu - spolku. Za přítomnosti c.k. okresního hejtmana a jiných vznešených hostí bylo vyučování v nové škole slavnostně zahájeno v roce 1872. Prvním prozatimním samostatným učitelem byl ve škole ustaven Julius Machek. Jako výpomocní prozatimní učitelé na škole vyučovali František Drechsler, Antonín Hradský, Josef Haluzický, Stanislav Tauber, Ludvík Kašpárek a Karel Mika. Pro velký počet dětí, více než 160, byla škola rozšířena na dvojtřídní. Od 1.ledna 1879 byl pan Josef Kotek nově jmenován nadučitelem. Materiální zabezpečení učitelů bylo na nízké úrovni. V zápisu jednání obecního zastupitelstva z března 1882 je uvedeno, že "... pan nadučitel Josef Kotek žádá zvýšení služného, k otopu dřevo a zaplacení dluhu do světlovského důchodu". Bylo odsouhlaseno ".. že dvoutřídní škola zdejší a pan nadučitel dostane k otopu 24 m/2 dřeva s dovozem, řezáním a štípáním, služné bude zvýšeno ze 40 na 50 zlatých a dluh světlovskému důchodu obec zaplatí. Učitel pan Vaumund Antonín obdrží 15 zlatých a 6 m/2 dřeva s tím, že "...obecní výbor od něho očekává vynasnažiti se pilného vyučování školních dítek." Učitel pan Mikulec František obdrží 1 zlatý na zaplacení podnájmu a k tomu 6 m/2 dřeva". Další požitky nebyly uvedeny.
Do roku 1890 dosáhl počet dětí v obci 238 a počátkem školního roku 1891/1892 škola byla rozšířena na trojtřídní. Nedostatek učeben vzhledem k počtu dětí vyžadoval rozšíření školy. Stávající budova to Neumožňovala, a proto byl odsouhlasen návrh na stavbu nové jednoposchoďové budovy. O stavbě nové školy jednal obecní výbor během roku 1891/92 několikrát. Cituji zápis ze schůze dne 2.srpna 1891.
"Shromážděný výbor usnesl se jednomyslně, aby budova školní jak v nákresu naznačeno protáhnuta byla až k samé silnici, dále aby místo dvou světnic za byty pro učitele naznačené, udělána byla jedna světnice, co druhá učírna tak velká jak první v nákresu vyznačena. Dále usnešeno, aby cihly ku stavbě potřebné obec dala dělati. V této záležitosti bude výbor vyjednávat s dovedným cihlářem. Potřebný kámen zabezpečí jednotliví občané sami. Dřevo zaopatří obec sama". V jednání bylo pokračováno i 9. srpna 1891. V zápisu je uvedeno: "Usneseno jednomyslně, aby v nové školní budově byly postaveny dvě učírny a byt pro nadučitele. Na základě toho má být zhotoven nákres a ke schválení k c.k. okresní školní radě předložen. Dodání cihel bylo dohovořeno s p. Šalomounem Jelínkem ze Šumic, který se zavázal, že do konce roku 1892 dodá nejméně 30-40.000 cihel do obce v ceně 15 zlatých 25 krejcarů za tisíc cihel. Celková objednávka byla učiněna na 60.000 cihel. Dále byl odsouhlasen návrh na stavbu jednoposchoďové budovy, který předložil pan Jeřábek z Uherského Hradiště a zahájit výstavbu nové školy v květnu 1892".
Finanční úhrada na stavbu školy byla řešena půjčkou od hypotéční banky s umořením do dvaceti roků, dále podporou od c.k. zemské školní rady ve výši 4.000 zlatých a o podporu byl požádán i jeho Výsost Císařský úřad. Soutěž na stavbu školy, do které se přihlásilo pět stavitelů vyhrál pan Josef Čaňák stavitel z Uherského Hradiště s tím, že výdaje na její výstavbu budou činit 8.215 zlatých. Nová škola byla otevřena 23.10 1892. Pokud děti školu "nedbale navštěvovaly", školní rada vybírala od rodičů peněžité částky.
Příčinou zameškávání vyučování byla malá uvědomělost rodičů, u některých rodin velká chudoba a pasení dobytka. Ve školním roce 1894/1895 je otevřena školní knihovna se 164 svazky a škola obdržela od cestovatele Dr. Emila Holuba různé nerosty, zkameněliny, vycpané zvířata a ptáky. Pro vysoký počet školou povinných děti byla i nadále využívána stará školní budova kde byly po schválení c.k. okresní školní radou zřizovány takzvané paralelní třídy pro 2. a 3. třídu - tak například pro školní rok 1906/1997 bylo do 3. třídy přihlášeno 110 žáků, kapacita třídy byla jen pro 86 žáků. Vybavení těchto paralelních tříd zabezpečovala obec a bylo velmi skromné - stůl a židle pro učitele, tabule, lavice, kříž a obraz jeho císařské Výsosti a železná kamna. Když ve školním roce 1905/1906 část vojsk 2. armádního sboru procházela naší vesnicí na manévry do Těšína 21.srpna přenocoval 1.prapor bosenských myslivců v obou školách. V roce 1908 dochází k rozšíření tříd na tři třídy v nové a jednu třídu ve staré budově. Vzhledem k nedostatku tříd došlo v roce 1910 k rozšíření nové školy. Byla přistavěna kuchyň a učebna v přízemí a kabinet a další učebna v patře. Na dvoře byly postaveny nové dřevěné záchódy.
Novým nadučitetem se stal pan Emanuel Mach. Současně vzhledem k počtu 240 žáků byla c.k. školní rada požádána o souhlas se zřízením čtyřtřídní školy. Rozšíření učeben znamenalo i zvýšení rozpočtu místní školní rady. Ten v roce 1913 činil 6.777 Korun. V říjnu 1914 byla stará školní budova předána obecnímu výboru, který ji v březnu 1918 prodal za 6.000 Korun podnikatelskému spolku "Svornost".
V roce 1925 byla okresní školní rada požádána o povolení zřídit v obci pětitřídní školu. Od roku 1930 mohou žáci po ukončení školní docházky v obecné škole navštěvovat i újezdní měšťanskou školu Tomáše G. Masaryka v Bojkovicích, ke které byla naše obec přiškolena. Až do roku 1950 byla škola v původní podobě. V tomto roce byla v ní vybudována tělocvična o ploše 80 m/2. V roce 1966 byla škola opravena a rozšířena o sociální zařízení. V roce 1984 vyměněny vchodové dveře a okna a v roce 1997 byla provedena její generální oprava. Vznikly nové prostory pro počítačovou učebnu a školní družinu.
autor p. František Mazáč