Historie sboru

Voda a oheň. Dva z živlů, které lidem slouží, ale také škodí. Již od prvních písemných zpráv o Záhorovicích se staré letopisy a kroniky světlovské zmiňují o velkých škodách napáchaných ohněm a vodou. Nejhůře na tom byla naše obec v dobách, když přes ni táhly vojenské a loupežnické výpravy. První velká katastrofa byla již v dobách husitských válek, kdy Záhorovice vypálila rota loupeživých rytířů ze Starého Světlova.

Snad nejvíce byly Záhorovice postiženy 25.července 1605, kdy pod vedením grófa Andreje Jakušiče, pána Vršatce, napadli naši obec jeho poddaní z Pruského, naši obec celou i s úrodou na poli vypálili, mnoho lidí povraždili nebo odvlekli do zajetí. Jen několika málo lidem se podařilo uprchnout do lesů. Již v té době lidé přemýšleli jak se bránit ohni. Bylo to ale nad jejich síly. Také velké vodě nedovedli vzdorovat. První velká povodeň je popsána roku 1672. Zanikl při ní mlýn a tvrz v místech nad dolním mostem.

15. ledna 1826 vypukl v Záhorovicích velký požár. Hospodyně v jednom domě uprostřed obce škvařila na otevřeném ohni sádlo. To se vzňalo a oheň vylétl komínem na doškovou střechu. Vyhořelo mnoho domů a při ohni byla velká panika. Nebylo vody a také nikdo nedokázal hašení organizovat. Hraběnka Haugwitzová sice potom nařídila, aby byli určeni dva požární komisaři, ale k tomu došlo až v roce 1884, po velkém ohni, kdy vyhořely do té doby slavné záhorovické lázně. Ty se pak již nikdy neobnovily.

Po této události přišel za tehdejším nadučitelem, Josefem Kotkem, správce farnosti páter August Jeřábek s myšlenkou založit v obci po vzoru Bojkovic, hasičský sbor. Myšlenka se v Záhorovicích brzy ujala a s velkou podporou tehdejšího starosty a obecních radních se 1.března 1892 sešla Valná hromada, kde se hasičský sbor založil. Prvním starostou jednoty byl zvolen nadučitel Josef Kotek, náčelníkem František Tejzr a jednatelem František Opletal. Čestným starostou byl jmenován i páter Jeřábek. Členy se stalo 20 předních občanů obce. První výbava byla velmi skromná. V kůlně školy bylo uloženo jen několik věder, lopat, krumpáčů, háky na strhávání a žebříky. Teprve později si hasiči pořídili 2 ruční stříkačky berlovky. Na svou činnost si vydělávali různými akcemi jako výlety, divadly a pořádáním sbírek. Během pěti let zasahoval sbor desetkrát a bylo všem jasno, že dosavadní technika již stačit nebude. Proto bylo rozhodnuto zakoupit ruční kolovou stříkačku, 220 metrů konopných hadic, nové hasičské obleky a kožené helmice, to vše za 1764 zlatých. Bylo to pořízeno ze sbírek v kostele, po domech a podstatnou částku věnovalo i spotřební družstvo Svornost.

Po I. světové válce nastal velký rozvoj hasičských sborů. Bohužel však již 8. července 1919 postihla Záhorovice velká povodeň, která strhla sedm domů. Další rána přišla o rok později, když jiskra z vlaku zapálila 8. března 1920 sušírnu starosty Martina Koudely. Velký vítr roznesl oheň na celý horní konec. Vyhořelo tehdy čtrnáct domů, třináct stodol a tři sušírny ovoce. Zasahovaly sbory ze Záhorovic, Šumic, Bojkovic a Uherského Brodu. Naši hasiči tehdy nespali několik nocí.

Mnozí tvrdili, že kdyby měli hasiči lepší techniku, nebyla by škoda tak veliká. Ves však byla velmi zadlužena ještě z válečných půjček a tak na novou stříkačku peněz nezbývalo. Znovu začaly sbírky. Po noho let se vybíralo po domech, pořádaly se taneční zábavy, výlety, hrála se divadla...

Nakonec se podařilo ve válečném roce 1940 zakoupit novou motorovou stříkačku značky Chotěbor za 36 152 korun, 2 polty slaniny a 5 litrů domácí slivovice. Koncem II. světové války nastal útlum činnosti sboru, avšak již v srpnu 1945 se konala první valná hromada hasičů, kde byl zvolen starostou sboru Josef Šašinka a náčelníkem Vladimír Lintér.

V roce 1947 koupil sbor starší auto Tatra a pořídil nové obleky. Je velká škoda, že se musela odevzdat stará ruční stříkačka pro potřeby JZD, kde se nakonec zlikvidovala. Nakonec vzalo za své i hasičské auto.Počátkem padesátých let nevykazoval sbor téměř žádnou činnost. Nastal generační problém. Mnozí zakládající členové již nebyli na živu a nebo pro starší věk nebyli schopni ve sboru působit. Tehdejší mladíci - Milan Čubík, Felix Gřunděl, František Kozubík, Oldřich Krč, Jan Tejzr a další se chopili iniciativy a činnost sboru obnovili. Bylo vytvořeno také družstvo žen. Již v roce 1954 bylo založeno družstvo žáků a s malými přestávkami zde úspěšně působí dodnes. Jeho prvním cvičitelem byl učitel Alois Poledňák.

Na svou činnost si hasiči vydělávali pořádáním kulturních akcí, jako například maškarní ples nebo pořádáním hodových slavnostní, které se začaly slavit od roku 1899. Přitom všem se tehdy požárníci, jak se museli přejmenovat, zúčastňovali všech tehdejších akcí "ZET" a v této době si také vybudovali dnešní hasičskou zbrojnici, která původně měla sloužit celá jejich potřebám. Později se však do této budovy přestěhoval Národní výbor. Výstavba začala v roce 1959 a předána do užívání byla v roce 1961.

Mezitím sbor zasahoval u několika velkých požárů. Byl to Světlovský zámek, cihelna v Bojkovicích, domek Stolaříků a mnohé další. Také velká povodeň v roce 1959 se neobešla bez naší přítomnosti. V roce 1960 se podařilo získat vůz Tatra 805 od SNB Brno a novou stříkačku PS 8. O deset let později se vybudovala sušička na hadice.

Počátkem sedmdesátých let se začalo s výstavbou areálu na školním hřišti. Naše organizace se do této akce zapojila nejvíce a vzala si celý areál do své péče. Byl zde vybudován z počátku dřevěný skládací parket, znovu obnoven a později vyměněn za stabilní z litého asfaltu. Vystavěna zde byla místnost pro obsluhu, stánky, sociální zařízení a pódium pro muzikanty. Dnes je zde kompletně zařízená kuchyň, stolové zařízení a i zázemí pro různé kulturní i sportovní akce a oslavy.

V roce 1972 zasahoval náš sbor při velké povodni, kdy byly strženy všechny mosty a voda se kanalizací dostala i do sklepů v obci. Hasiči po několik dnů čerpali vodu ze zatopených sklepů a čistili studny. Rok 1976 byl pro nás dost těžký. Bylo zde úmyslně založeno několik požárů. U všech náš sbor úspěšně zasahoval, avšak dřevěné stodoly lehly popelem. Náš sbor se také pravidelně zúčastňoval všech soutěží na kterých se vždy umístil na předních místech o čemž svědčí velká řada pohárů a cen uložených v klubovně.

Generální oprava Tatry 805 a přestříkání na červeno bylo provedeno v roce 1980 ve vojenském opravárenském závodě ve Zlatovcích u Trenčína. V roce 1981 se hasiči zasloužili o likvidaci Dědkovy hospody, čímž se získalo 30 000 korun. V roce 1983 jsme dostali novou PPS12R výměnou za starou PS8. 10.1. 1985 byla založena "Kronika hasičského sboru" a tak máme každý rok zaznamenaný pro časy budoucí. Je zde popsána jak činnost družstva, úspěchy i nezdary, kulturní akce i zásahy při námětových cvičeních, povodních a požárech.

V roce 1989 zastihla náš sbor změna politických poměrů. Byl zrušen Svaz požární ochrany a znovu obnovena organizace "Sdružení hasičů Čech a Moravy", kde základní jednotkou je "Sbor dobrovolných hasičů". 

V roce 1994 bylo opraveno historické auto Tatra 805 a stříkačka PS 12. V prosinci byla zakoupena starší cisterna LIAZ CAS 25. Velkou prověrkou tohoto zásahového družstva byla povodeň v roce 1997, která postihla celou Moravu. Naše zásahová jednotka byla nasazena po dobu 8 dnů při záchranných pracích v Uherském Hradišti.

Pozornost našeho sboru se stále upíná k mládeži. Jak již bylo řečeno, mladí hasiči u nás působí již od roku 1954 až dodnes. Díky tomu máme stálý přísun nových mladých členů, našich pokračovatelů. V naší organizaci působí úspěšně i několik žen. Naše činnost však nebyla poznamenána jen úspěchy. Bylo i období, kdy se našemu sboru nedařilo právě nejlépe. Smutek v našich srdcích zavládl vždy, když jsme se museli rozloučit s našimi členy, kteří odcházeli na věčnost ať už věkem nebo předčasně.